Umělecká plastika před areálem

K čemu nátrubek slouží?
Jde o speciální prvek (něco jako silná trubka nebo hrdlo), který je pevně přivařený k hlavní - tlakové - nádobě reaktoru. Tato nádoba obsahuje tzv. aktivní zónu, kde probíhá samotná štěpná reakce a vzniká teplo. Nátrubkem je k reaktoru připojeno tzv. hlavní cirkulační potrubí, což je část tzv. primárního okruhu. Primární okruh je uzavřený okruh, ve kterém proudí voda (pod vysokým tlakem), která se ohřívá v reaktoru. Tato horká voda pak protéká právě přes nátrubek dál do parogenerátoru, kde předá své teplo a pak se zase vrací zpět do reaktoru. Bez tohoto nátrubku by nemohlo dojít k propojení reaktoru s dalšími částmi chladicího systému. A právě neustálý oběh vody v primárním okruhu zajišťuje bezpečné chlazení reaktoru a výrobu páry, která nakonec roztáčí turbínu a vyrábí elektřinu.

Proč máme plastiku s nátrubkem právě před areálem ÚJV Řež?

Nátrubek je vyroben ze speciálního materiálu, který má takové vlastnosti, že byl ideální pro testování a ověřování různých přístrojů a metod, které slouží ke kontrole technického stavu zařízení v jaderné elektrárně. Díky unikátnímu materiálovému složení se právě tato konkrétní komponenta využívala v ÚJV Řež k tzv. kvalifikaci zařízení v oblasti nedestruktivních provozních kontrol v elektrárnách, a dříve byla umístěna ve zkušební hale v našem areálu. Nedestruktivní kontroly jsou takové kontroly, které fyzicky nepoškodí kontrolovaný díl – například se používá ultrazvuk, rentgen nebo speciální kamery. A právě na tomto  nátrubku se zkoušelo, jestli tyto kontrolní metody fungují správně, protože měl složení a strukturu, které dobře napodobují reálné podmínky v provozu.

(Více informací nedestruktivních kontrolách a řízeném stárnutí a hodnocení materiálů najdete zde.)

Umělecké ztvárnění objektu se muselo vypořádat s celou řadou podmínek a omezení při zadání i v realizaci. Máme velkou radost, že se ideového návrhu ujali naši sousedé — autorská dvojice Šoltys-Mohl. Pan Dušan Šoltys je z Klecan a pan Max Mohl z Řeže. K jaderné historii mají blízký vztah, návrhu se chopili s velkou vervou a nadšením. Na základě jejich skic, schémat, plánu pro úpravu původního artefaktu nátrubku a dohledu při realizaci vznikla monumentální patnáctitunová instalace. Kromě dynamiky jaderného vývoje ztvárňuje i nezastupitelnou roli lidské myšlenky, která, stejně jako radioaktivita, dokáže proniknout hmotou a ovládnout ji. Další rozměr získá objekt v noci, kdy se jeho vnitřek rozzáří.

„Výtvarný objekt instalace prezentuje technologickou syrovost tlakové nádoby jaderného reaktoru a doplňuje ji o nerezové konstrukce, která nesou středovou amébu. Připomíná svým tvarem lidský mozek, který zkrotil přírodní sílu radiace. Rozum je na jednu stranu nadřazen hmotě, je s ní však také i pevně spjatý. Kruhový podstavec je typickým tvaroslovím Sci-fi filmů, či prezentací Hi-tech produktů.“

Dušan Šoltys a Max Mohl, autoři uměleckého ztvárnění