Drobečková navigace

Umíme v Česku postavit malý jaderný reaktor?

16. února 2016

Tuto otázku si položilo na sto třicet účastníků 2. ročníku konference o malých jaderných reaktorech, která se konala 11. 2. 2016 v prostorách auly FJFI ČVUT v Praze.

Jednotlivé prezentace projektů a diskuse nabídly přítomným průřez ekonomickými, technickými a legislativními podmínkami pro případnou výstavbu malých reaktorů v České republice. Ty by mohly najít uplatnění především v oblasti výroby tepla nebo v kogeneraci, tj. výrobě tepla a elektřiny. 

Úvod patřil tradičně propagátorovi malých jaderných reaktorů Aleši Johnovi, dále Igoru Jexovi, děkanovi FJFI ČVUT, Karlu Křížkovi, předsedovi představenstva ÚJV Řež, a. s., a Pavlu Šolcovi z MPO ČR. Mimochodem, ministr Jan Mládek převzal nad touto konferencí záštitu, což potvrzuje zájem o problematiku i ze strany vlády. 

   Z výsledků studie „Jaderný reaktor malého výkonu pro výrobu tepla a elektřiny v ČR", realizované ÚJV Řež a jadernou fakultou ČVUT pro MPO ČR, vyplynula ekonomická návratnost takového projektu v rozmezí 8-12,5 let. Pro uplatnění SMR v Česku bude určující především dostupnost a cena paliva (uhlí, plyn), zbytková životnost existujících tepláren a samozřejmě cena SMR. 

Jak zaznělo v úvodu, nezbytná bude také ochota veřejného sektoru pilotní projekty výstavby jaderných tepláren alespoň spolufinancovat. Důležitým faktorem bude i případná úprava licenčního procesu, který je podle současných pravidel identický jako pro velké zdroje, a tudíž neúměrně drahý. Kupř. v USA již proces úpravy licenčního řízení pro SMR probíhá. Snahou je upravit kritéria pro umístění reaktorů v blízkosti zástavby (místo spotřeby tepla), snížit požadovaný počet zaměstnanců apod. Podobná optimalizace licenčního provozu v ČR by konkurenceschopnost SMR značně zvýšila. 

Podle Ladislava Bělovského, vedoucího skupiny reaktorů IV. generace ÚJV Řež, a. s., se pro potřeby ČR z hlediska aplikace, bezpečnosti, zralosti technologie a též možností zapojení průmyslu a výzkumu do realizace SMR jako optimální jeví technologie tlakovodních malých reaktorů. Ta je reprezentovaná zejména reaktory mPower a NuScale vyvíjenými v USA. „Protože lehkovodní technologie neřeší dlouhodobou udržitelnost z hlediska paliva, mají v dlouhodobé perspektivě uplatnění rychlé reaktory, zejména chlazené tekutými kovy. Kupř. eutektikem olovo-vizmut  SVBR-100. Jejich výhodou je též vysoká úroveň inherentní bezpečnosti," uvedl Ladislav Bělovský.  

Připravenost divize Energoprojekt Praha na projektování a komplexnost dodávky jak pro zadavatele tak investora pro přípravu a realizaci zdrojů s malým jaderným reaktorem představil Zdeněk Vlček z ÚJV Řež, a. s.  

Krok za krokem, od výběrového řízení přes 3D modelování až po projektovou dokumentaci, prezentoval na zkušenostech s praktickým zapojením do projektu MBIR František Fiedler ze společnosti EGP Invest z Uherského Brodu (člen Skupiny ÚJV). V tomto případě se jednalo o zpracování technického projektu objektu strojovny pro výzkumný jaderný blok MBIR, který se nyní staví v Dimitrovgradu v Ruské federaci.  

Ondřej Chvála z Tennessee University (USA) uvedl, že vývoji SMR se nejintenzivněji věnují USA s 5 koncepty v pokročilém stádiu a dalšími 5 v rané fázi vývoje. Aktivity v této oblasti dlouhodobě podporuje i ministerstvo energetiky (DoE). Naposledy (letos v lednu) udělilo 2 firmám grant ve výši 80 mil. USD. Projektanti reaktoru NuScale chtějí do konce letošního roku požádat regulátora NRC o certifikaci designu.  

Za Českou nukleární společnost hovořil její viceprezident Jiří Duspiva (ÚJV Řež), který upozornil na to, že ČNS dlouhodobě podporuje i tyto aktivity, přestože zatím chybí úspěšné demonstrační aplikace a dosud prezentována řada technologií – často velmi exotických v porovnání s LWR, jako velice nadějných a blízko výstavby - chybí úspěšné dokončení.  

Jak uvedl: „Stále existuje řada otevřených otázek spojených nejen s uvedenou problematikou dokončení vývoje a úspěšná aplikace komerčního bloku, ale především legislativních, protože zatím demonstrační SMR, tak i reaktory Generace IV využívají řadu nových technologických řešení, ale legislativa je nastavená na standardní LWR. To platí jak pro Českou republiku tak prakticky celý svět". Další otázkou je připravenost průmyslu na zapojení do výstavby, k tomu by potřebovala alespoň několik aplikací. 

V průběhu konference vystoupili zástupci řady společností: Škoda JS, Plzeňská teplárenská, ZAT, Sigma, DEL, NUVIA, Rosatom a další. Jejich prezentace jsou součástí Sborníku, který konference v nejbližších dnech vydá v elektronické podobě. 

Další aktuality