Drobečková navigace

Energetická bezpečnost: Jak se ČR vypořádá s úkolem zvýšit podíl obnovitelných zdrojů?

22. března 2016

Obraz toho, jak bude vypadat transformace energetiky v ČR, dohromady skládali řečníci první z letošních energetických konferencí na téma: Jak se ČR vypořádá s úkolem zvýšit podílu obnovitelných zdrojů.

I v roce 2016 se bude Skupina ÚJV podílet na organizaci seminářů Institutu pro veřejnou diskusi (IVD), který ve spolupráci s týdeníkem Ekonom pokračuje v úspěšném cyklu „Energetická bezpečnost ČR". Obraz toho, jak bude vypadat transformace energetiky v ČR, dohromady skládali řečníci první z letošních energetických konferencí na téma: Jak se ČR vypořádá s úkolem zvýšit podílu obnovitelných zdrojů. 

Výsledkem diskuse je, mimo jiného, přesvědčení řady účastníků, že budoucnost obnovitelných zdrojů představují zákaznická řešení. Růst podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR proto nebudou tvořit velké projekty typu větrných farem či dalších solárních parků, ale malá decentralizovaná řešení pro spotřebitele (domácnosti i podniky), kteří se částečně stanou samovýrobci. Pro velké projekty obnovitelných zdrojů se nabízí naopak investiční příležitosti v zemích západní Evropy s větším potenciálem výroby z větru.  

 

Plány Skupiny ČEZ

V oblasti obnovitelných zdrojů představil člen představenstva Tomáš Pleskač. Dnes se ČEZ nejvíce zajímá o projekty větrných farem v zahraničí, v ČR podle Tomáše Pleskače nejsou vhodné povětrnostní podmínky, a veřejnost navíc není těmto stavbám příliš nakloněna. Proto ČEZ vidí příležitosti především v zákaznických řešeních, jako jsou střešní instalace v kombinaci s ukládáním energie. „Z hlediska investic do větrných parků upíráme pozornost na západní Evropu, zajímáme se i o projekty větrných farem na moři," sdělil člen představenstva ČEZ zodpovědný za rozvojové aktivity. Konkrétně se ČEZ zajímá o Německo, Francii a Velkou Británii. Do cílových zemí řadí také Polsko, Tomáš Pleskač ovšem upozornil, že legislativa se u našich sousedů aktuálně nevyvíjí pro větrnou energetiku příznivě.  

Poradce ministra průmyslu Pavel Šolc, jenž je spolutvůrcem aktualizované státní energetické koncepce, potvrdil, že hlavní potenciál obnovitelných zdrojů v ČR spočívá v zákaznických řešeních. „Kombinace vlastní výroby energie, spotřeby a akumulace je jedinou možností, která si dnes zaslouží podporu," řekl Pavel Šolc. Doplnil, že kapacita státních prostředků pro podporu obnovitelných zdrojů je vyčerpána a stát ji nebude ochoten navyšovat, proto zůstaly jediným a zásadním zdrojem podpory strukturální fondy. 

Čistá a cenově dostupná energie

Ta je dnes největší výzvou pro celou evropskou společnost, konstatoval zahraniční host Olivek Koch, provozní ředitel německého výrobce bateriových systémů pro ukládání energie Sonnen. Klíčem k tomuto cíli jsou vývoj chytrých řešení akumulace energie a propojování spotřebitelů v rámci sítě. „Úložiště energie kromě zdokonalování parametrů baterií jsou hlavně o softwarovém řešení. Dnes už jsou například propojená s předpovědí počasí, a podle toho optimalizují vyžití kapacity baterií," popsal zástupce německé firmy. 

Energetický analytik společnosti KPMG Petr Lux potvrdil vizi, že energetická transformace bude spočívat v malých decentralizovaných řešeních. „Z analýzy nákladů nám vychází u podniků a domácností nejlépe střešní fotovoltaika nebo kogenerační jednotka. Ostatní varianty, jako například, že by si podnik postavil vlastní větrnou elektrárnu, už podle našich výpočtů nedává příliš smysl a takový projekt je podstatně méně pravděpodobný," doplnil Petr Lux. Z hlediska ceny za ukládání energie upozornil analytik KPMG na riziko růstu ceny lithia. 

Olivek Koch ze Sonnen reagoval tím, že obsah lithia v bateriích je velmi malý a že zdroje tohoto prvku jsou k dispozici po celém světě. Radek Škoda z Fakulty strojního inženýrství ČVUT v Praze k tomu poznamenal, že lithium pro výrobu baterií se získává také v armádě při likvidaci jaderného arsenálu.  

Ani Řež se neztratí

V následné panelové diskusi účastníci hovořili o praktickém dopadu na stávající energetický trh, průmyslovou výrobu, životní prostředí a další oblasti. Na někdy přehlíženou nebo opomíjenou deformaci energetického trhu dotační politikou upozornil Karel Křížek, předseda představenstva ÚJV Řež, a. s. Připomněl, že Česká republika nedisponuje klimatickými podmínkami jako na jihu Evropy nebo Německo na Baltu. „V Řeži proto pracujeme na konceptu energetického ostrova, tedy domácnosti nebo firmě, která si vystačí s vlastní energií. Využíváme přitom systém ukládání přebytků energie z fotovoltaických panelů do vodíku. Jde o systém vhodný pro podniky, které potřebují záložní zdroj energie, místa bez přístupu k elektrické síti nebo zemnímu plynu. Je to koncept, který účinněji využívá a stabilizuje energii z obnovitelných zdrojů", uvedl Karel Křížek. 

Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom a Hospodářskými novinami. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ, ÚJV ŘEŽ a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Odborným partnerem je ČVUT a záštitu poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

Další aktuality