První jaderná elektrárna pro komerční účely byla spuštěna v padesátých letech 20. století. V současné době je na světě v celkem 30 zemích provozováno 436 jaderných reaktorů o celkovém elektrickém výkonu 372 000 MW, čímž jaderné elektrárny pokrývají kolem 15% z celkové světové spotřeby elektrické energie. Navíc je v 56 zemích provozováno asi 250 výzkumných reaktorů a dalších 220 reaktorů je používáno jako pohonu v lodích a ponorkách.

Pro výrobu elektřiny v jaderné elektrárně je využívána energie, která se uvolňuje při tzv. jaderném štěpení. Jaderné štěpení bylo objeveno ve čtyřicátých letech 20. století (O. Hahn – německý radiochemik). Během 2. světové války byl následný výzkum založený na základě objevu jaderného štěpení zaměřen na vývoj a výrobu jaderné zbraně (projekt Manhattan, Los Alamos). V padesátých letech se však vývoj začal ubírat směrem k mírovému využívání jaderné energie, k čemuž přispěla také první konference o mírovém využívání jaderné energie, která se konala v Ženevě v roce 1955. V současné době je více než 13 000 reaktor-roků provozních zkušeností. Jaderné elektrárny dodávají asi 16% veškeré vyrobené energie na světě - seznam zemí provozujících jaderné elektrárny  (pouze v anglickém jazyce).

V mnoha zemích jsou provozovány také výzkumné reaktory (celkem více než 250 výzkumných reaktorů v 56 zemích), které produkují neutrony pro výzkumné účely a výrobu radionuklidů pro použití v průmyslu a zdravotnictví.

Použití jaderných reaktorů pro pohon ponorek nebo velkých lodí má více než 50letou historii. Přes 150 lodí (včetně ponorek) na světě je vybaveno více než 220 „jadernými kotli“, které jsou v provozu přes 12 000 reaktor-roků provozních zkušeností. Nicméně Rusko i USA v současné době vyřazuje z provozu mnoho svých jaderných ponorek. Rusko provozuje flotilu osmi těžkých ledoborců na jaderný pohon a jednu nákladní loď o hmotnosti 62 000 tun. Tato plavidla nejsou vojenského charakteru, ale jedná se o přepravní lodě pro civilní účely.

V současné době je známo, že pouze 10 zemí vlastní jaderné zbraně (USA, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Izrael, Pákistán, Severní Korea, Jižní Afrika).
Zdroj: World Nuclear Organisation