 |
Článek webového obsah Významná návštěva z USA v ústavu při příležitosti odvozu čerstvého paliva z reaktoru LVR – 15 do RuskaVe dnech 18. a 19. června 2010 navštívila ústav významná delegace National Nuclear Security Administration (NNSA) z USA, která je zodpovědná za realizaci Global Thread Reduction Initiative (GTRI) v rámci, které dochází k konverzi paliva výzkumných reaktorů z Ruska na nízko obohacené palivo. Delegaci vedl Thomas P.D΄Agostino, ředitel NNSA a jejím cílem bylo na místě se seznámit s našimi pracovišti a aktivitami, která se na realizaci aktivně podílejí, První den si delegace prohlédla reaktor LVR – 15 a přepravní kontejnery VPVR/M umístěné v budově VaO. Druhý den sledovali naši hosté nakládání palivových kazet čerstvého paliva IRT – 2M a poté jeho transport na letiště v Ruzyni odkud bylo letecky přepraveno do Ruska. První kazety nového nízko obohaceného paliva (19,7% obohacení) pro reaktor LVR-15 byly dopraveny z Ruska do ústavu v srpnu 2009. Po předložení žádosti a stanovené dokumentace byly na základě souhlasu SÚJB v únoru 2010 zavezeny první čtyři palivové kazety do aktivní zóny reaktoru LVR-15. Tím byla zahájena postupná konverze LVR-15 na nízko obohacené palivo. Ředitel D΄Agostino vyjádřil uspokojení nad průběhem návštěvy a ocenil významný příspěvek České republiky a Ústavem jaderného výzkumu v Řeži k iniciativě GTRI realizované na výzkumných reaktorech původem z Ruska.
Článek webového obsah Praha, 18. května 2010 Ústav jaderného výzkumu v Řeži pomáhá řešit kritický nedostatek radioizotopů pro lékařskou diagnostiku u nás i ve světěTechnecium je nejčastěji používaný radionuklid v diagnostice onkologických onemocnění. Na světě se výrobou molybdenu, ze kterého radioaktivní přeměnou technecium vzniká, zabývá pouze pět reaktorů. Dva z nich, shodou okolností s největším objemem výroby, jsou v současné době dlouhodobě odstaveny. Důsledkem je začínající nedostatek technecia pro lékařskou diagnostiku. Dne 18. května 2010 se do světové sítě výrobců technecia pro lékařské účely zapojil i Ústav jaderného výzkumu v Řeži a uzavřel partnerství s belgickým Institutem pro radioizotopy (IRE). Technecium se z molybdenu vyrábí v jaderných reaktorech ozařováním obohaceného uranu silným tokem neutronů.Doposud vyrábělo molybden pouze pět reaktorů na světě: v Kanadě, Holandsku, Francii, Belgii a Jižní Africe. Dva z nich, které dohromady produkovaly 80 až 90 % celosvětové produkce radionuklidů určených pro zdravotnictví, jsou opakovaně a dlouhodobě mimo provoz. Protože se za použití technecia provádí v nukleární medicíně 80 až 85 % procedur, jeho nedostatek by znamenal výrazné omezení poskytované lékařské péče. Ústav jaderného výzkumu ÚJV Řež proto zahájil spolupráci s belgickým Institutem pro radioizotopy (IRE), která by měla přispět ke zmírnění současného kritického nedostatku radioizotopů. Pro oba partnery představuje partnerství mimořádnou příležitost. ÚJV Řež dostal příležitost rozšířit svoji specializaci o produkty pro nukleární medicínu, IRE získává další zdroj radioizotopů; to dobře zapadá do jeho trvalé snahy nalézat ve světě nové reaktory, schopné pokrývat vzrůstající potřebu radioizotopů pro nukleární medicínu. V úterý 18. května 2010 se v Řeži za účasti Aleše Johna, generálního ředitele ÚJV, a Jean-Michela Vanderhofstadta, generálního ředitele IRE, slavnostně zahajuje výroba první dávky molybnedu. Odpoledne bude tato dávka vypravena z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži ke zpracování do belgického Institutu pro radioizotopy ve Fleurus. Po zpracování budou radioizotopy dodány do nemocnic po celém světě. Spolupráce ÚJV – IRE se uskutečnila díky podpoře českých a belgických úřadů. Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a belgická Federální agentura pro jaderný dohled (Federal Agency for Nuclear Control) zajišťuje odbornou kontrolu a dohled nad výrobou i přepravou radioaktivní látky. Aleš John, generální ředitel ÚJV, k zahájení výroby říká: “ÚJV Řež velice těší, že jsme spolu s IRE v krátké době zvládli všechna potřebná technická a administrativní opatření a že jsme dokázali významně přispět k řešení krizové situace v produkci technecia 99 ve světě. Jsme přesvědčeni, že je to velmi dobrý příklad mezinárodní kooperace jaderných institutů ku prospěchu zdravotnického sektoru”. Bc. Marek Šnajdr, první náměstek ministerstva zdravotnictví, se ke spolupráci vyjádřil: “Jsme velice potěšeni, že se české zdravotnictví může pyšnit prací Ústavu jaderného výzkumu, který pohotově dokázal vyplnit mezeru v dodávkách technecia a zastoupil velké evropské dodavatele, což má jistě pozitivní dopad na renomé celé České republiky“. Jean-Michel Vanderhofstadt, generální ředitel IRE, Fleurus, Belgie dodal: “Je to pozitivní zpráva pro celosvětový sektor zdravotnictví, neboť se díky tomu objevuje alternativa v zajištění produkce radioizotopů, kterou při současném nedostatku zdrojů vítáme.“
Informace o ÚJV ŘežÚstav jaderného výzkumu Řež (ÚJV), který byl založen v roce 1955, je organizací výzkumu a vývoje, výroby speciálních produktů a zařízení, projekčních a inženýrských služeb, technického inženýringu a expertních činností v oblastech energetiky, průmyslu a zdravotnictví. Hlavním posláním ÚJV Řež a. s. je být profesionální autoritou, poskytovat komplexní a systémové vědecko-výzkumné služby v oblasti využití jaderné energie a zdrojů ionizujícího záření a zabezpečit v tuzemském a mezinárodním měřítku vědeckou, analytickou, inženýrskou a projekční podporu při provozu a nové výstavbě jaderných a ostatních energetických zařízení Ústav kromě jiného zajišťuje výrobu radiofarmak. Více informací na www.nri.cz. Informace o IREInstitut National des Radioéléments (IRE), se sídlem v lokalitě Fleurus, je veřejně prospěšná společnost, založená v roce 1971 přednostně pro účely aplikace jaderné fyziky ke zlepšení zdraví obyvatelstva a k ochraně životního prostředí. IRE je druhý největší světový výrobce radioizotopů využívaných v nukleární medicíně; své produkty vyváží do celého světa. Institut vyrábí radioizotopy jak pro různá vyšetření (diagnostiku zhoubných nádorů, analýzu dysfunkce orgánů), tak pro terapeutické účely (léčení rakoviny). IRE se angažuje také na poli kontinuálních měření výskytu radioaktivity v životním prostředí Belgie. IRE každoročně přispívá k záchraně života milionů lidí na celém světě. Více informací na www.ire.eu. Výroba a využití technecia v medicíněV nukleární medicíně se radionuklidy používají při diagnostice a terapii různých typů rakoviny a dalších zdravotních indikací. K provádění SPECT (jednofotonová emisní výpočetní tomografie) vyšetření se používá radionuklid s krátkým poločasem rozpadu technecium 99mTc, které je čistým zářičem gama. Pacientovi je podáno technecium ve vhodné formě a pomocí zobrazovacího zařízení (gama kamera), které detekuje toto gama záření, lze zobrazit vyšetřovaný orgán nebo tkáň. Z tohoto zobrazení lékař umí stanovit diagnózu. Vzhledem ke krátkému poločasu proměny technecia (6 hodin), kdy každou hodinu klesne jeho aktivita o 11 %, se pro praktické účely nevyrábí přímo technecium, ale jeho mateřský radionuklid molybden (99Mo). Ten se s poločasem 66 hodin beta rozpadem přeměňuje na technecium (99mTc). Zařízení pro výrobu technecia z molybdenu a jeho následnou separaci se nazývá molybden-techneciový generátor. Molybden-techneciový generátorMolybden-techneciový generátor je tvořen skleněným válečkem s malou "chromatografickou" kolonkou, v níž je na vhodném sorbentu v nerozpustné chemické formě oxidu nanesen dlouhodobější mateřský izotop molybden (99Mo). Radioaktivní přeměnou z něj vzniká krátkodobý radionuklid technecium (99mTc), který se uvolní z nerozpustné vazby a propláchnutím vodou, resp. fyziologickým roztokem – tzv. elucí – se z kolonky vymývá roztok technecistanu sodného. Radioaktivní molybden (99Mo) přitom zůstává nasorbován v kolonce. Plynulá přeměna mateřského molybdenu 99Mo vede po eluci opět k nahromadění technecium (99mTc) v generátoru, takže eluci lze znovu opakovat. Množství technecia 99Tc vyrobené v ÚJV Řež V jednom produkčním cyklu se standardně ozařuje 12 terčů. Očekávaná celková vyrobená aktivita je 240 TBq 99mo na konci ozařování. Pokles vyrobené aktivity s časem uvádí následující tabulka. Časové schéma z hlediska logistiky:
Spotřeba molybdenu 99mo v ČR a ve světěSpotřeba 99Mo na světě: 370 až 450 TBq týdně = 10 000 Ci až 12 000 Ci (aktivita 6 dní po odeslání od výrobce) z toho 22% Evropa, 52% Severní Amerika, 20% Asie / Oceánie, 6% zbytek za rok až 700 000 Ci Odhadovaná spotřeba generátorů v ČR je 420 GBq (99Mo) za týden a očekávaná produkce v ÚJV Řež je 2 TBq (aktivita 6 dní po odeslání od výrobce) za týdenní produkční cyklus, tj. 76násobek spotřeby ČR. Transport z ÚJV Řež do IRE Fleurus, BelgiePřeprava (po silnici, nákladními vozidly) ozářeného materiálu probíhá ve speciálních obalových souborech:
Pro přepravu letecky by používaný obalový soubor musel mít typové schválení i pro leteckou přepravu. Obalové soubory poskytuje IRE, Fleurus, Belgie.
Článek webového obsah ÚJV Řež a.s. podepsal dohodu o účasti na přípravných pracích pro evropský rychlý plynem chlazený demonstrační reaktor ALLEGRODne 20.5.2010 podepsali v Budapešti generální ředitelé ÚJV Řež a.s. Aleš John, VÚJE Trnava a.s. Matěj Korec a Peter Liška a KFKI Bratislava Janos Gado Memorandum o spolupráci na přípravných pracích pro projekt pro výstavbu rychlého plynem chlazeného demonstračního reaktoru (GFR) – ALLEGRO. Projekt ALLEGRO byl zpracován v CEA (Francie) a s jeho výstavbou se počítá v letech 2014 – 2022. Cílem přípravných prací v období 2010 – 2013 je určit zda GFR může být alternativou k sodíkovému rychlému reaktoru (SFR), který je hlavní variantou pro rychlé reaktory. SFR a GFR patří mezi 6 typů reaktorů, které byly vybrány GIF (Generation IV International Forum) mezi typy reaktorů tzv. 4. generace. ÚJV, VÚJE a KFKI budou spolupracovat na přípravných pracích za technické podpory CEA. Projekt ALLEGRO by měl přispět k řešení technických problémů jako je technologie helia, kvalifikace materiálů a paliva, fyzika aktivní zóny, bezpečnost směsných aktivních zón a výpočtových kódů pro rychlé reaktory. V průběhu období 2 – 3 let by měla být navržena lokalita vhodná pro umístění ALLEGRO.
Článek webového obsah Know how výzkumníků v Řeži snižuje hrozbu zneužití jaderných materiálůČR pomáhá s odvozem vysoce obohaceného použitého jaderného palivaŘEŽ, 19. 4. 2010 – Letošní dubnový summit o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu za účasti představitelů 47 zemí včetně ČR mj. rozhodl o likvidaci zásob vysoce obohacených jaderných materiálů z jaderných zařízení. Česká republika zahájila plnění tohoto úkolu již v roce 2004, kdy se podílela na plnění dohody mezi USA s Ruskem s obdobným cílem. V prosinci roku 2007 bylo použité jaderné palivo z výzkumného reaktoru LVR – 15 v Řeži se stupněm obohacení izotopem uranu 235 až 80 procent uloženo do unikátních velkokapacitních kontejnerů a dopraveno do přepracovatelského závodu v Ruské federaci k úpravě, při které se sníží stupeň obohacení a snížilo tím i riziko zneužití těchto jaderných materiálů k teroristickým účelům. Podle mezinárodních dohod všechny výzkumné reaktory světa budou nadále pracovat jen s nízko obohaceným uranem s podílem izotopu uranu 235 do 20 procent. Výzkumný ústav v Řeži zahájil přechod na provoz s nízko obohaceným uranem v tomto roce, kdy byly do aktivní zóny reaktoru LVR-15 zavezeny první tři palivové kazety s nízkým obohacením. Takový materiál se k výrobě jaderných zbraní nedá zneužít. Kontejner pro přepravu použitého jaderného paliva byl vyroben v plzeňské ŠKODA JS ve spolupráci s Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a s finančním přispěním Ministerstva průmyslu a obchodu ČR dostal potřebnou licenci od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Za prototypem následovaly další kontejnery (celkem 16), na část z nich poskytlo prostředky ministerstvo energetiky USA. V Řeži byla vybudována potřebná infrastruktura, která pak posloužila k odvozu použitého paliva i z výzkumných reaktorů z dalších zemí – z Bulharska, Maďarska, Polska – a naplánovány jsou další obdobné akce. Know –how řežských výzkumníků pomůže například k převozu a likvidaci zásob vysoce obohacených jaderných materiálů patřících Ukrajině. Kromě Ruska je ČR jedinou zemí bývalého východního bloku, která vyvinula, vyrobila, vlastní a provozuje takové unikátní přepravně-technologické zařízení. V posledních letech byly s jeho použitím získány potřebné zkušenosti, a ty je nyní možné využít v širší mezinárodní spolupráci s cílem zvýšit jadernou bezpečnost na celém světě.
|
|
|
| | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
